Těžký kulomet
30. 7. 2014
| Popis: | Těžký kulomet |
| Místo pořízení: | Vojenský újezd Boletice |
| Pořídil: | Jan Čajan |
| Délka: | 00:00:07 s. |
| Za jakých okolností a kdy byl záznam pořízen: | Pořízeno 25.02.2014 15:14:13 při procházce přírodou |
| Popis kulometu: |
Kulomet
Na kulomet obdržel patent již v roce 1718James Pucle, který uváděl svůj kulomet jako jednohlavňovou pušku s otáčivým zásobníkem a křesadlovým zámkem, která byla poháněna ruční klikou.
Kulomet poháněný klikou byl vynalezen roku 1861Richardem Gatlingem. Vzhledem k ručnímu pohonu se sice nejednalo o automatickou zbraň v pravém slova smyslu, ale i přes to se stal důležitým předchůdcem kulometu. V roce 1883Hiram Stevens Maxim sestrojil nový typ rychlopalné zbraně, který využil k nabíjení, vyhazování prázdných nábojnic a podání nových nábojů zpětného rázu výstřelů. Sestrojil tak první automatickou zbraň na světě.
Dnes jsou kulomety součástí výzbroje všech armád a staly se nedílnou součástí boje. Jsou schopny poskytnout silnou palebnou podporu jak pěchotě, tak i obrněným složkám. Kulomety jsou vyráběny v mnoha variantách a s mnoha doplňky. Pro lepší stabilizaci kulometu při palbě byly vyvinuty dvojnožky, trojnožky a kolové (podvozkové) lafetace, které jsou součástí kulometu. Kulomet bývá zásobován pomocí kulometných pásů, ve kterých jsou připraveny náboje, nebo ze zásobníků ať už schránkových, diskových nebo bubnových. Některé kulomety umožňují střelbu ze zásobníku anebo i z pásu (čs. kulomet vz. 52/57). U některých typů jsou pásy volně dávány do kulometu, v jiných případech jsou v předpřipravených schránkách, z nichž je nábojový pás vytahován.
Dělení kulometů
Podle použití v boji
• pěchotní
• lafetované v technice (tankové, letecké) a pod.
• lehké kulomety - jeden člověk je bez problémů může přepravovat, obsluha většinou dva vojáci (střelec a nabíječ)
• univerzální kulomety - zbraň která umožňuje plnit funkce jak lehkého tak těžkého kulometu. V případě použití jako lehký kulomet je umístěna na dvojnožce a používá zásobník, nebo schránku na pás upevněnou na zbraň (většinou s kapacitou 50 nábojů). V případě použití jako těžký kulomet je umístěn na trojnohou lafetu a v některých případech opatřen těžší hlavní. Zásobování se provádí pásy umístěnými v externích schránkách s kapacitou většinou 250 nábojů. První univerzální kulomet byl německý MG34, v současné době je většina kulometů ráže 7.62 mm používaných v armádách západu univerzálních. (např. FN-MAG v britské armádě označený jako M240 v armádě US, MG-3 v armádě Německé a UK-59 v armádě AČR) (v případě lehkého provedení obsluha 2 vojáci (střelec a nabíječ), v případě použití jako těžký kulomet obsluhuje zbraň 3 a více vojáků (zásobování municí při nepřetržité palbě, přenášení rezervních hlavní aj.)
• těžké kulomety - jsou buď konstruované na větší ráži (12,7 mm, 14,5 mm aj. převážně již lafetované) nebo na běžný pěchotní náboj, ale jsou daleko masivněji konstruovány (pro režim trvalé palby) kvůli zpomalení zahřívání oproti lehkým kulometům, mají také větší stabilitu při palbě aj. Např. pro lehký kulomet ZB 26 a jeho klony je doporučena výměna hlavně po vypálení 200 ran nepřetržitou střelbou. V československém předválečném opevnění byla za účelem chlazení horkých hlavní těžkých i lehkých kulometů připravena korýtka s vodou. U moderních kulometů bývá výměna hlavně velmi rychlá (5–8 sekund) bez nutnosti rektifikace miřidel (neplatí bez výjimek). Dostřel kulometů je zásadně ovlivněn délkou hlavně. Z tohoto faktu vyplývá, že kulomet s hlavní stejně dlouhou jako je hlaveň pušky má se stejným střelivem srovnatelný dostřel.
Nejpoužívanější ráže
• 5,56 x 45 mm NATO
• 7,62 x 54 mm
• 7,62 x 51 mm NATO
• 7,92 x 57mm Mauser
• 12,7 x 99 mm NATO
• 12,7 x 107 mm
• 14,5 x 114 mm
Dle způsobu chlazení
• Chlazené vodou - Staré typy, voda je umístěna v nádrži okolo hlavně.
• Chlazené vzduchem - Modernější typy.
Příklad kulometu
• univerzální kulomet vzor 59
• 50-150 nábojů
• ráže 7,62 x 54R
• dostřel 4 800 m
• účinný dostřel 4 000 m
• kulomet DŠKM 38/46
• 50 nábojů
• ráže 12,7 x 107mm
• dostřel 7 000 m
• účinný dostřel 3500 m
• lehký kulomet ZB 26,
• zásobník 20 nábojů,
• ráže 7,92 Mauser (8 x 57 JS),
• váha 8,8 kg,
• hledí 200-2 000 m
Nábojnice
Nábojnice je tenkostěnné pouzdro, ve kterém je uložena prachová náplň, zápalka a střela náboje. U jednotného náboje spojuje všechny prvky náboje do jednoho celku, u dělených nábojů, které používají hlavně děla velkých ráží, je samostatným dílem.
Nábojnice bývá zhotovena z kovu, zpravidla z mosazi, oceli nebo hliníku. Může být vyrobena částečně nebo celkově i z nekovových materiálů. Například nábojnice pro brokové náboje mají kovové dno (tzv. kování) obvykle z tenkého mosazného plechu, a zbytek nábojnice je zhotoven z plastu nebo z papíru.
Pro dělostřeleckou střelu se často používají polospálitelné nebo spálitelné nábojnice. Zjednodušují některé mechanismy zbraní, například na vytahování a vyhazování nábojnic ze zbraně, zjednodušují celou manipulaci se střelou v omezeném prostoru (např. v tanku), snižují zamořování bojového prostoru tanku spalnými plyny, které v nábojnici zůstávají po výstřelu.
Polospálitelná nábojnice má kovové dno, ve kterém je upevněný iniciátor (obvykle zápalkový šroub) a zbytek nábojnice je z hmoty, která při výstřelu celá shoří. Obvykle se používá speciálně upravená nitrocelulózová masa. Kovové dno nábojnice zlepšuje manipulační vlastnosti nábojnice a líp utěsňuje nábojovou komoru. Spálitelná nábojnice je celá vyrobena z hmoty, která při výstřelu bezezbytku shoří.
|
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
